Zimní tábor na Spáleništi 2016

Každý rok jezdíme v zimě na Spálko a je to pro nás nejlepší dovolená, kterou si zanícení psovodi a současně milovníci zimy a zimních sportů dovedou představit. Letos jsme sice plánovali zkoušky, ale nakonec na ně nedošlo. Před táborem nebyl nikde sníh a neměli jsme možnost tréninku. Nacvičit na zkoušky jen během tábora nám připadalo nedostatečné.

Spáleniště nás přivítalo krásně zasněžené.   

Od začátku našeho pobytu se ovšem stále oteplovalo a občas i pršelo, takže sníh rychle ubýval. Jako vždycky za budovou střediska sníh držel do poslední chvíle a tak jsme cvičili jako o závod. 

Celkem nás bylo na Spáleništi 12, ale z toho jen 9 psovodů. Měli jsme dvě družstva a u každého se střídali figuranti navíc. Nejvíce a nejlépe figuroval Marek, který už s námi (a s dědou Vaškem Hasnedlem) jezdí několik let. Marek se nechal mnohokrát obětavě zahrabat do sněhu a prokázal takovou výdrž, že bychom mu všichni přáli, aby si co nejdříve mohl pořídit vlastního psa. Až to udělá, bude mít zkušenosti, které jiný musí sbírat s vlastním psem a často na úkor jeho pokroků.

Cvičili jsme jednak klasické lavinové práce, tedy figuranty zcela ukryté ve sněhu a současně s nimi vyhledávání ztracených předmětů s lidským pachem a jednak terénní vyhledávání, figuranty ukryté jen pod celtou nebo v nepřehledném prostoru, případně na stromě. 

Jedno půldne jsme prověřili pětici našich nejlepších psovodů – plochařů, kterým jsme ukryli 4 figuranty v určeném prostoru o velikosti cca 10 ha. Prostor si museli sami rozvrhnout a prohledat. Ukázalo se, že samotné vyhledání bylo velmi rychlé. Nejvíce času bylo ztraceno při domlouvání a řešení situace. Na začátku celé akce jeden pes utekl z terénu za zvěří a než se ostatní dohodli, jak dál, uplynulo spousta času. Poslední figurant, Anička, byl dohledán až po 1,5 hodině, první tři během asi 20 minut od začátku „akce“. 

Předposlední den tábora jsme se rozhodli odejít do neznámého terénu dále od Spáleniště, vyzkoušet nové GPS navigace a v novém terénu si zacvičit.

 Celá akce se postupně změnila v dlouhý výlet, někteří ho pak označili za hladový pochod. V půlce cesty jsme si zacvičili, ale pak jsme se rozhodli se ještě „trochu projít“.

Jako obvykle jsme došli na Pasečnou (všechny cesty ze Spáleniště vedou na Pasečnou) a jako obvykle následoval únavný návrat po silnici. Celkový počet ušlých km cca 15….

Tentokrát bez bloudění, měli jsme přece GPS! 

Na své si přišli i lyžaři. Skiareál Lipno fungoval po celou dobu bez omezení, i když ke konci už bylo na sjezdovkách méně sněhu.

Běžkařům stačilo připnout lyže před budovou a vyrazit. Mezi jednotlivými akcemi jsme samozřejmě odpočívali.

A večer tradičně jednak podrobné rozebírání výcviku, pokroku i chyb jednotlivých psů a potom volná zábava, hry – samozřejmě i nejzábavnější hra Aktivity – nejmilejší v naší brigádě.

Tábor měl tentokrát velmi příjemnou atmosféru, neměla bych asi jako výcvikářka zdůrazňovat, že chyběl stres ze zkoušek, ono to jistě bylo dáno i jinými příčinami.

                                                I.B.

https://zbkvysocina.estranky.cz/fotoalbum/spaleniste-zima-2016/